Ke svému prvnímu morčátku jsem se dostala zcela náhodou.Bratr sháněl cuy morče a neměl moc času procházet všechny inzeráty.A tak jsem se mu nabídla s pomocí.A najednou na mě koukalo zlatavé stvoření a já věděla,že čeká na mě:-))
A potom začal kolotoč.Co to vlastně to morčátko potřebuje?Jakou klec?Co žere? Po hodinách strávených na internetu,kdy si manžel klepal na čelo jsem se vybavená teoretickými poznatky vydala do Lanškrouna pro své první mimino.
A byla jsem lapena.-))Po třech týdnech jsem se rozjela pro své druhé morčátko / samozřejmě jenom proto,aby té mé holčině nebylo smutno....).A obávám se,že to zdaleka nebude poslední zvířátko,které si pořídím.Jen teď o tom ani muk....-
